Nový prezident USA, nové konflikty

Volbu nového prezidenta Spojených států amerických zaznamenala snad každá domácnost nejen v České republice, ale i ve světě. Boj Hillary Clintonové a Donalda Trumpa byl velmi těsný. Volby sledovali i ti, kteří v USA nebydlí. Spoustu obyvatel se chtělo po zvolení Trumpa odstěhovat do Kanady – kdo ví, zda se tento plán i uskutečnil. Hillary měla ale ovšem vyhrát především z toho důvodu, že se jevila jako menší zlo. Uvidíme, jak se nakonec ukáže Trump.

Už den po svém vyřknutí prezidentského slibu se Trump nastěhoval do Bílého domu a usedl na trůn hlavy státu. Již několik hodin po jeho nastoupení ale vyhlásila Čína odvetu, pokud se současný nový prezident Spojených států pokusí o opětovanou obchodní válku. Nic na tom nemění i fakt, že je USA přece jen silnějším soupeřem.

Donald Trump totiž pohrozil zavedením cel, a to až ve výši pětačtyřiceti procent. Do největších a nejvyšších pozic své vlády jmenoval lidi, kteří zastávají tvrdý postoj vůči Číně. Ta se ale nevzdá – bude proti jeho názorům a postupům bojovat, i když jsou slabší. Problém je ovšem v Číně, protože nepokračuje ve slíbených reformách, které byly pozastaveny před pěti lety.

Podle USA by Čína byla lehkým protivníkem, ale není tomu zcela tak. Jedná se (po obchodní stránce) o zcela vyrovnané soupeře. Jediná výhoda tkví v silnější ekonomice USA.

Jak se tedy povede oběma mocnostem, to opět ukáže jen čas. Nyní se ale zrak bude upírat převážně na nově zvolenou hlavu Spojených států. Bude se kontrolovat jeho každičký krok i myšlenka. Kritici jsou připraveni na jakékoli škobrtnutí. Škoda jen, že tím Trumpa opravdu nezastraší a ani nezaskočí. Se svou minulostí je plný zkušeností a ví, jak to v tom světě chodí.

Při svém zvolení, stejně jako kdysi Obama, prohlásil své heslo. Nejedná se o nedokončenou frází Obamy: „Yes, we can!“ ale o zcela jinou slovní hříčku: „This is hour of action!“