Řemeslo už dávno nemá zlaté dno. Zaměstnavatelé neplatí zrovna dobře

Koronavirová krize trochu pozměnila trendy týkající se poptávky po zaměstnancích na pracovním trhu. Kupříkladu se nově hledají zdravotníci, a to nejen u nás, ale také po celé Evropě. Stále více se hledají informační technologové, jelikož zmiňovaná krize výrazně urychlila proces digitalizace. A nesmíme zapomenout ani na řemeslníky, po nich je však poptávka dlouhodobějšího charakteru a prakticky jenom roste.  

Mnozí lidé si říkají, proč se lidé do řemesel zrovna nehrnou. Přece jenom mají zlaté dno nebo ne? Pravdou ale je, že už dávno neplatí, že by řemeslo mělo mít zlaté dno. Zaměstnavatelé totiž ne vždy platí tolik, kolik by stačilo alespoň k běžné obživě. Kupříkladu truhláři ani v hlavním městě nedostávají víc než v nejméně placeném kraji České republiky.  

I když je zájem o řemeslníky opravdu obrovský, jen málokdo jim dokáže nabídnout tolik, kolik by jim vystačilo na obživu. Mnozí řemeslníci fungují proto sami na sebe, ovšem tito lidé musí být zároveň i schopní – bez toho si zakázky nenajdou.  

Zájem o řemeslníky roste každým rokem o stovky procent 

Co je třeba zmínit, tak údaje z pracovních portálů – zájem o řemeslníky každým rokem roste o několik stovek procent. Zejména se stále častěji hledají klempíři, dále také pokrývači, elektrikáři a mimo jiné i malíři, natěrači a dále také údržbáři.  

Co je třeba také zmínit a co je trochu pozitivnější, tak to, že se zájem i z řad studentů začal malinko zvedat, a to díky využívání moderních materiálů a technologií, s nimiž se v mnoha řemeslných oborech pracuje.  

Zaměstnavatelé by si měli řemeslníků více vážit 

Aktuální situaci na trhu však nevyřeší pár nadšenců, kteří z oboru stejně odejdou, když ani po měsících praxe nedostanou adekvátní platové ohodnocení. Zaměstnavatelé proto musí nejdříve začít u sebe a více se plácnout přes kapsu.